| |||
|
|
«Милый, милый, удивленный...» в переводе на чешский ИРЕНЫ ВАНЬКОВОЙ Milý, milý, v udivení vidím, vidím: nad tebou s troubou vznes se dřevěnou anděl dřevěný. Troubí, ale z hloubky ticha hlas suchého stromu zní, slovo můj sluch neslyší, z vyschlých rtů tvých dřevo dýchá. Tenký sten za tenkou stěnou, stenem vznes se trouby hlas, anděl vzplanul, plamen zhas, nic a uhel jenom. Schne a schne ten trouby hlas, schnou i slzy v stínu řas. Déšť na větvích, na zelených. Anděl hasne v udivení. Милый, милый, удивленный, вижу, вижу: над тобой с деревянною трубой ангел деревянный. Он трубит, но глух и тих голос дерева сухого, и неслышно слуху слово с пересохших губ твоих. За стеной в застенке тонким стоном вспыхнул трубный глас, ангел вспыхнул и погас, уголь в угол, да и только. Сохнет, сохнет трубный глас, сохнут слезы возле глаз. Дождь по веточке зеленой, ангел гаснет удивленный. (1967) |
|||||||||||||